Členské obce
Členské obce
Poloha obcí tvořící svazek 1866 se nachází na rozvodí Úpy a Metuje. To je předpokladem, že se zde budou nacházet trvalé vodní zdroje (studánky nebo prameny) a voda po vyvěru na povrch stéka po příkrých svazích do obou významných řek.. V mnoha případech naráží na pevné podloží, které odolává erozi a vytváří terasy přes které voda přetéká.
V Babiččině údolí se nachází pět takovýchto vodopádů a z toho čtyři jsou na území DSO 1866.
Rokle, která vznikla působením erozní činností vody, je vzdálena pouze 400 metrů severně od Červené Hory. Její pojmenování se v kronice této obce objevuje již roku 1573 a je spojeno s pověstí o dvou tulácích, kteří přišli o posvícení žebrat do Červené Hory. Když obešli celou ves, vyrazili okolo rokle ke Mstětínu. Cestou se však nepohodli! U rokle se poprali, spadli do ní a zabili se. Další událost která se vztahuje k rokli je, že Viktorka z románu Boženy Němcové Babička svoje první dítě neutratila ve vodě Viktorčina splavu, ale pohodila je do Žebrácké rokle. Pro úplnost je třeba dodat, že Viktorka se narodila roku 1792 jako Viktorie, dcera Antonína Žida z Červené Hory čp. 4, v chalupě, která stávala na místě dnešního hostince. Jako mladé děvče sloužila na Žernově, kde také prožila svůj nešťastný příběh, tak jak nám jej líčí autorka Babičky. Ve dvaatřiceti letech měla ještě syna Jana. Zemřela 17. října 1868.
Končinský vodopád je napájen Končínským potokem který pramení v osadě Slatinské Končiny která je součástí obce Slatina nad Úpou. Nedaleko pod osadou na západním svahu od Babiččina údolí padá z výšky 3,3 m do rokle vytvořené vodní erozí. Stejně jako všechny vodopády Babiččina údolí vznikly na vrstvě tvrdých cenomanských pískovců.
Zlámané vodopády leží na Zlámaném potoku, ten má mnoho přídomků, je v mapách uváděn také jako Hluboký a Litobořický potok. Pramení pod osadou Kalousov, protéká obcí Litoboř a pod bývalou tvrzí Turyň přibírá dva pravostrané potůčky aby pak hlubokým údolím spěchal do řeky Úpy.
Velmi neobvyklý vodopádek o výšce zhruba 2 m se objevuje napravo hned vedle cesty, asi 500 m za dřevěnou lávkou přes Úpu. Je to vlastně vydatný pramen podzemní vody vyvěrající ze svrchnokřídového souvrství, které právě v těchto místech nasedá na nepropustné starší podloží. Pramenitá voda, s hojným obsahem rozpuštěného uhličitanu vápenatého, stéká ze svahu v několika stružkách, přičemž se z ní vylučuje pórovitý sladkovodní vápenec neboli travertin. Ten tvoří těsně nad cestou kaskádu, přes níž voda přepadává a vějířovitě se roztéká. Kaskáda s převisem stále pozvolna roste.
Obdobné přírodní výtvory typické spíše pro Karpaty nebo Balkán jsou na území Čech vzácnéa ojedinělé. Tato travertinová kaskáda se označuje jako pramen Jakuba Míly anebo taky pramen Hanička.
Nádherný článek na iDnes v rubrice Cestování