Členské obce
Členské obce
Obec Červená Hora se nachází ve střední části okresu Náchod mezi Českou Skalicí a Červeným Kostelcem v nadmořské výšce 377 m. Na jihozápadě při řece Úpě spadá do jejího území národní přírodní památka Babiččino údolí. Obec má charakter venkovské zástavby, trvale zde žije okolo 191 obyvatel. Místní lidé jsou velkými patrioty své obce, což nedávno dokázali veřejnou sbírkou, která byla určena na zvon do kapličky.
V Červené Hoře kromě trvale žijících obyvatel najdete i spoustu chalupářů. Z občanské vybavenosti je k dispozici obecní úřad, mateřská škola, prodejna potravin, místní hostinec, hasičská zbrojnice, sportovní areál (hřiště – kluziště), lyžařský vlek a požární nádrž. Společenský život obce je velmi bohatý. Obecní úřad pořádá různé akce pro své obyvatele, aktivně pracuje hasičský sbor a Sokolové. Kromě plesů, tancovaček a besed je v celém okolí vyhlášené říjnové „červenohůrské“ posvícení.
Obec Červená Hora úzce spolupracuje na rozvoji regionu s okolními obcemi. Od roku l999 je členem „Svazku obcí l866“, který sdružuje obce Červenou Horu, Provodov-Šonov, Slatinu nad Úpou, Studnici, Vysokov a Žernov.
Jméno Červená Hora patřilo nejdříve hoře, na které byla červená železitá půda. Na ní byl v letech l253 – l278 vystavěn hrad Rothenburg (Červená Hora). Současně s ním vznikla obec stejného jména. Nepatrné zbytky základů hradu se nacházejí asi l km západně od obce na skalnatém návrší nad řekou Úpou. Hrad patřil v letech l29l – l295 Sezimovi z Červené Hory, který byl zemským sudím. Poté se na hradě vystřídalo několik majitelů. Od roku l406 vlastnil hrad pan Hynek z Dubé, bojovný katolík, který stál za husitských válek na Zikmundově straně. Z Červené Hory byl veden útok proti husitskému Krčínu. V roce l427 byl hrad okolními kališníky vypálen a zpustošen, za podpory Sirotků i Táborů, kteří se vraceli ze Slezka. Není známo, že by byl kdy hrad obnoven. Zbořený zůstal beze změn téměř pět století.
Roku l60l koupil Červenou Horu spolu s rýzmburským panstvím Zikmund Smiřický, poručník Albrechta Václava Smiřického, a připojil ji k náchodskému panství. Ves (v l6.století městečko) byla jeho součástí až do roku l848. V následujícím roce se Červená Hora stala samostatnou obcí. V roce l96l byla obec přičleněna k Žernovu. Toto sloučení trvalo do dubna l990, kdy se obec po třiceti letech opět osamostatnila.
Obec má vesnický ráz, na návsi u silnice stojí půvabná kaplička se zvoničkou Panny Marie postavená roku 1730, která byla v roce 2002 obohacena novým zvonem. V její blízkosti je kříž z roku l908, za ním kouzelná roubená chalupa, opodál místní pohostinství. Z Červené Hory je krásný výhled na Boušín, který je vzdálen asi l km. Ani z velké dálky nelze přehlédnout boušínský kostelíček, původně gotický, který byl v letech l68l –1692 barokně přestavěn knížetem Vavřincem Piccolomini. Asi 400 m pod Boušínem stojí v zalesněné stráni nad pravým břehem Úpy boušínská kaple, ke které se váže pověst o hluchoněmé dceři turyňského pána. Dalším malebným místem, o kterém se zmiňuje Božena Němcová ve své knize „Babička“ je Žebrácká rokle, vzdálená pouze 400 m severně od Červené Hory. Vypráví se, že o posvícení přišli žebrat do Červené Hory dva žebráci, kteří se při zpáteční cestě u rokle poprali, spadli do ní a zabili se. Od té doby se rokle jmenuje Žebrácká.
Informační centrum v České Skalici tel: 491 453 870 e-mail: info.cs@seznam.cz
Prodej map a turistických průvodců: Obecní úřad Červená Hora
http://www.cervenahora.cz/