Žernov

Obec Žernov

má charakter venkovské zástavby, trvale zde žije okolo 210 obyvatel. Kouzelné chalupy s lidovou architekturou jsou využívané převážně k rekreaci. Žernov má strategickou polohu, jeho nadmořská výška činí 382 m. Nabízí překrásný výhled na Orlické hory, stolovou horu Bor, přehradu Rozkoš, Babiččino údolí a město Česká Skalice. Za dobrého počasí se Vám naskytne pohled na vzdálenější pohoří Krkonoše s nejvyšší horou Sněžkou. Tím, že území sousedí s NKP a NPP Babiččino údolí, je velmi vhodné pro turistiku, cykloturistiku i rodinnou rekreaci. Současný život v obci je poznamenán nejen rozvojem cestovního ruchu, ale i působením několika menších firem, které poskytují práci i služby místním obyvatelům. Největší firmou je Zemědělské družstvo Žernov, které se mimo jiné zabývá chovem koz a výrobou kozích sýrů, které koupíte v místní prodejně „U Čapků“. Neobvyklou aktivitou je stanice pro chov a výcvik psů „Kynologické centrum Sultán“ umístěné na rýzmburském statku. Psi zde naleznou vše, co potřebují, ale je dobře postaráno i o turisty. Klubovna s příjemným posezením a občerstvením čeká na všechny kolemjdoucí. Vřelé přijetí s možností občerstvení naleznete také ve venkovské hospůdce „U bratří Čapků“, která se nachází přímo v obci.

Obec Žernov úzce spolupracuje na rozvoji regionu s okolními obcemi. Od roku l999 je členem „Svazku obcí l866“, který sdružuje obce Červenou Horu, Provodov-Šonov, Slatinu nad Úpou, Studnici, Vysokov a Žernov.

Historie obce Žernov

První písemná zmínka o Žernově pochází z roku l4l7, kde je Žernov uváděn jako městečko. Vzhledem k předcházejícímu hospodářskému a politickému vývoji je jeho existence mnohem starší. Na skalní vyvýšenině na levém břehu řeky Úpy založil hrad kolem roku l300 rod pánů, který nosil zlatý třmen ve štítě - k ochraně obchodní stezky z Čech do Slezska a Polska. Na hradě se vystřídalo několik majitelů, naposledy tu byl rod Smiřických. V roce l600 je hrad popsán ještě jako dobře zachovaný se l3 světnicemi, pokoji a s klenutými sklepy. V roce l634 hrad vydrancovala císařská vojska a jeho zkázu dovršil v roce l64l požár, který vznikl neopatrností jednoho tesaře. Dílo zkázy rýzmburského hradu, ale především sousedního dvora, dovršili Švédové. Kámen z hradního zdiva posloužil ke konci 17. století při opravě rýzmburského dvora i při stavbě ratibořického zámku počátkem 18. století. Zbytky základů však můžeme spatřit ještě dnes. Ze zdiva hradu vyrostl v roce l798 Ryzmburský altán, který dal postavit tehdejší majitel náchodského panství vévoda Petr Kurónský, otec paní kněžny Kateřiny Vilemíny Zaháňské. Uprostřed altánu je umístěn špalek z velké jedle, připomínající pověst O silném Ctiborovi. U Rýzmburského altánu končí naučná stezka, která prochází Babiččiným údolím. Je dlouhá 7,5 km a začíná u Barunčiny školy v České Skalici. Poblíž Ryzmburského altánu se v letech l954 – l992 konaly lidové folklórní slavnosti „U nás na Náchodsku“. V roce l992 se na Rýzmburku tancovalo naposledy, festival byl přesunut do nedalekého Červeného Kostelce.

Žernov, jako součást rýzmburského panství, měl ve své historii dlouhou řadu majitelů. V záznamech na konci l5. stol. nalézáme vladycký rod pánů ze Žernova. V roce l60l koupili panství i se Žernovem páni ze Smiřic a připojili ho ke svému panství. Městečko nezůstalo ani později stranou důležitých událostí. Víme, že v době třicetileté války táhla krajem Gallasova armáda. Žernov i s okolními vesnicemi musel za války s Turky v roce l664 živit císařskou armádu. Ani za pruských válek v letech l745–1748 nezůstala obec ušetřena vpádu armády Bedřicha II. Je doloženo, že žernovští se zúčastnili i selského povstání roku l775.

V roce 1736–1737 výrazně snížila počet obyvatel nakažlivá epidemie. V následujících letech ztratil Žernov statut městečka. I přes hladomor v roce 1771–1773, který postihl tento kraj, došlo opět k rozvoji obce. Ve druhé polovině 19. století dosáhl největšího počtu, a to více jak 860 obyvatel.

Přírodní a kulturní zajímavosti

• zřícenina hradu Rýzmburk - nejstarší sídelní útvar 
• Rýzmburský altán s Ctiborovým špalkem 
• kaple Panny Marie Sněžné
• Bílý a Červený most přes řeku Úpu
• cyklotrasa KČT č. 4055 „Po stopách bojů l866“ v celkové délce 26 km

Tipy na výlety do blízkého okolí

• národně přírodní a národně kulturní památka Babiččino údolí s ratibořickým zámkem
• zříceniny hradů Červená Hora a Vízmburk
• boušínský kostelíček P. Marie a studánka se zázračnou vodou (obec Slatina nad Úpou)
• naučná stezka „Po stopách války l866“ Václavice – Vysokov – Náchod 
• minerální pramen železito-uhličité kyselky ve Třtici
• Barunčina škola, Muzeum Boženy Němcové a Textilní muzeum (Česká Skalice)
• zámek,muzejní expozice „Dějiny Náchoda a Náchodska“, pevnost Dobrošov (Náchod)

Turistické informace

Informační centrum v České Skalici tel: 491 453 870 e-mail: info.cs@seznam.cz
Prodej map a turistických průvodců: Obecní úřad Žernov

http://www.zernov.cz/